7 tipů na blogování - shrnutí loňského roku DIY projektů

Blog píšu víc než rok a půl, ale polovina článků je z posledních 6 měsíců. Ráda bych v tomhle článku shrnula nejen "úspěchy" a pády, ale zároveň takové drobné tipy pro všechny, co chtějí (nebo by měli) blogovat. A že jich vás kolem mě je :)

Co beru jako nejdůležitější pro získání pravidelných čtenářů?

1. Psát a publikovat pravidelně

Lehko se řekne, těžko udělá. I mně to činí obrovské problémy. Ale jakmile je článků víc, třeba i v jednom týdnu, návštěvnost zkrátka roste. Hodně jsem to viděla i na svém blogování - velký nárůst v červnu, kdy jsem se víc rozepsala. 

Spoustu návštěvníků mi přinesla i moje loňská DIY výzva, kterou jsem ale nezvládla využít tak, jak bych chtěla mohla. Po ní přišel útlum, mohla jsem si za to sama - takže ponaučení pro příště - nepřestávat být vidět kontinuálně. 

Je dobré si taky k článku najít nějaká (klíčová) slova, co lidé zadávají do googlu a seznamu, když něco hledají. Zvlášť u některých mých článků chodí čtenáři zejména z vyhledávačů - na ty staré. Zajímalo by vás, jak klíčová slova najít? Nebo už to používáte?

Nejlepší (nejúspěšnější) vs. nejméně navštěvovaný článek? To překvapilo i mě samotnou. Vím, že na mém blogu vedou návody, v poslední době se staly celkem úspěšné i měsíční pozvánky na akce. Ale DIY jsou top. U tohohle (promitivního) článku s návodem na adventní kalendář jsem takový úspěch rozhodně nečekala (10 tis zobrazení za dva dny, navíc článek hravě využiju a zrecykluju i příští rok:), taky jsem si určitě nemyslela, že třeba blogerský výlet do Berlína nikoho nebude zajímat (pouze 500 zobrazení) - škoda, je tak propracovaný, dala jsem si záležet na fotkách i tipech. Možná bych se mohla zamyslet, jak ho optimalizovat alespoň pro vyhledávače.

Edit: článek s výletem do Berlína je nakonec celkem úspěšný.

Foto z berlínského (obyčejného) baru, kde jsem si připadala jak po požití halucinogenů.

2. Facebook a Instagram

Facebook je největším zdrojem návštěvnosti blogu, to nepopírám. Za poslední rok jsem počet fanoušků na Facebooku téměř ztrojnásobila. (Přidejte se tady)

Jestli vám lidi kliknou na článek? Hodně záleží na fotce i textu, být osobnější se vyplácí. Nějak nevládnu tím kouzlem načnout větu a nalákat je na něco superspeciálního, co najdou na blogu. Většinou tedy píšu věcně - je to to, co to je. Ale zkuste to spíš tím srdcem, když se mi to náhodou povede, je to znát. :)

Můj Instagram je pro mě taková kapitola sama pro sebe. Popravdě honit se na něm za fanoušky je pro mě náročnější. Spousta českých blogerů má fanoušky cizí, případně i koupené (!). Koupí se opravdu zlákat nenechte, hrozí vám, že třeba o svůj instagramový účet přijdete. Slávu na IG si budete muset odpracovat.

Zatím mi moc lidí na blog z Instagramu nechodí, ale čísla se pomaličku zvedají. Zkrátka to chce trpělivost a vytrvalost. Hashtagy jsou v případě Instagramu klíčové!

To hlavní - sociální sítě jsou fakt o sociálnosti - opět je znát i kratší útlum. Je potřeba na ně mít čas i nervy.

3. Vzhled - je opravdu to nejpodstatnější?

Je skvělý, když máte vyladěný logo, menu, grafiku. Aspoň v rámci svých možností.

Nejvíc si dejte pozor, aby:

• Text byl přehledný - ne široký přes celou obrazovku.
• Čleňte do odstavců s nadpisy.
• Font mějte český! Jak jsem zjistila, moje mobilní verze ho nemá, tak budu muset upravovat. 

Vím, že vzhled dokonalý nemám, zrovna teď jsem ve fázi úprav a některé staré články jsou tudíž docela rozházené.

Každopádně - dokonalý (krásný, designový... říkejte tomu, jak chcete) vzhled vám čtenáře nezíská - čtenáři chtějí OBSAH. Že by to tak bylo i v životě?...

Zaměřujte se tedy primárně na obsahovou stránku. :) Osobně (i pracovně) mě třeba fascinuje, když chcete po Designbloku najít produkty, které tam designéři vystavovali, na jejich stránkách a ty jejich webovky jsou sice úplně maximálně in, ale když tam chcete něco najít, jste v koncích. Budiž zářným příkladem skvělý Soolista. Nezbývá než zvednout telefon (nebo zadek) a jít se zeptat osobně. A v tom případě ty stránky ztrácí celkem smysl. 

A tady jsme taky u otázky - kde mít svůj blog? Já už bych doporučila jet na Wordpressu. Tenhle blog mám na bloggeru a začínám si všímat limitů, které mi trochu ztrpčují život. Na podzim jsem přecházela na vlastní doménu a můj blog ve vyhledávačích dost propadl. Proto, když už nebudete chtít investovat peníze do hostingu (kolem 1 tis za rok třeba u českého hostingu, nebo kolem pár stovek u Wedosu), tak to dejte aspoň do vlastní domény (asi 100 za rok) hned na začátku blogování - váš blog tak bude pro uživatele zapamatovatelnější a rozhodně to vypadá líp i pro případnou spolupráci s firmami.

4. Fotky

Kapitola sama pro sebe. Pro mě jsou fotky asi nejvíc. Snažím se udržet si nějaký standard, převážně fotím na zrcadlovku, ale bez mučení přiznám, že teď na podzim se mi ji vytahovat nechtělo a fotím jen na telefon.

Mít dobré fotky musím mít ze dvou důvodu - první je, že fotka finálního výrobku musí nalákat čtenáře - ta může být lehce "umělecká". Další fotky se snažím mít vyvážené kompozičně, avšak hlavně zadokumentované tak, aby bylo poznat, co člověk musí udělat/namalovat/ustřihnout/přilepit apod.

Na telefon jsem si stáhla aplikaci vsco, teprve nedávno. Je dobrá, umožňuje upravit během focení i další parametry, což vám většinou samotný foťák v telefonu nenabídne.

Předmanželská fotka :) Foceno samospouští.

5. Otevřenost ke čtenářům a přátelství s jinými blogy

Vím, že je v české blogosféře spoustu rivality. Nejen sluníčkování a kamarádství, i když já jdu právě tou druhou cestou. Ráda na svém blogu napíšu a zmíním zajímavý blog nebo někoho, kdo rád tvoří a třeba i svoje produkty prodává. Ostatně psala jsem o tom i ve svém článku Jak prodávat na internetu.

Blogerky, které dělají DIY znám a jsem s nimi v kontaktu. S některými i osobně. Kontakty nemusí vždy pomoct jen co se týče blogu, ani na ně tak nemyslete, samozřejmě získáte nové přátele a to se v životě počítá nejvíc:)

A jestli dát do placu střípky ze života? Když k tomu nemáte averzi, určitě jo. Lidi zkrátka rádi hodně šmírujou od přírody. Já si občas ověřím, jestli články čtou i moji nejbližší - stačí dát nějakou jobovku a hned mi pípnou zprávy :)

6. Publikace (soutěže) na jiných webech

Určitě to vyzkoušejte. Mnohdy firmy nebo různé online magazíny nabízí blogerům možnost publikovat jejich článek na svých stránkách. Když se jedná o opravdu velký magazín nebo blog, udělejte to. Je to totiž skvělá příležitost, jak propagovat svůj blog. Může vám to přivést nové čtenáře. Odkaz na jiných stránkách zároveň pomůže vylepšovat vaši pozici ve vyhledávačích :) Jednou za čas do toho jděte, i když to bude (skoro) zadarmo.

V říjnu jsem se zúčastnila blogerské soutěže a vyhrála jsem ji (nemyslím blogerku roku ;). Jednalo se o soutěž LOHAS bloger.

Je to báječná akce s ještě báječnější myšlenkou, abychom my blogerky vedly další lidi k lepšímu zacházení s přírodou, abychom méně spotřebovali, mysleli více na to, že planeta není jen lidí. Že bychom si měli uvědomovat, co jíme, čím se zkrášlujeme, co nosíme a kupujeme našim dětem a jaký to má dopad na přírodu, živočichy, ale i třeba jiné lidi na druhém konci planety. Amen

V listopadu jsem zase byla součástí velkého předadventního kalendáře u Tamarki. Tím, že se jej zúčastnilo hodně blogerek, jsem i já získala pár nových čtenářů, které zrovna ten můj blog a styl zaujal. Díky, Marki. :)

7. Zmínky jiných webů/blogů/firem

Když se vám nějaká služba/produkt/blog líbí, určitě se o to podělte. Já jsem takhle loni napsala o přípravcích do domácnosti, zmínila jsem přitom, kde věci na výrobu domácích kosmetických prostředků koupit a ozvala se mi na to konto Judita z kosmetikahrou. Od té doby jsme v kontaktu a z jejích stránek mi chodí návštěvy.

ALE! Zmiňujte jen ty, které zmiňovat opravdu chcete, které máte rádi. Vím, že mnoho blogerek touží po spolupráci, jenže tak by to fungovat nemělo, jen kvůli produktům. Tomu, co dáte na blog, MUSÍTE věřit.

Já občas na svých stránkách zmíním, co používáme, kde jsme to koupili a co skutečně doporučuju - ať už z výtvarných potřeb nebo třeba zkušenosti s hrami pro děti. A není to protl, že čekám, že by mi za to někdo v budoucnu děkoval (i když je to potom milé:), ale proto že to podle mě bude užitečné pro někoho dalšího. Navíc, když si někdo ověří, že nelžu, bude mi příště skutečně důvěřovat a naopak (to snad platí dvojnásob).

Zkrátka to jsou moje poznatky, snad to bylo srozumitelné. Dokázala bych se o tom rozepsat i desetkrát víc. Kdyby byly nejasnosti, ptejte se ;)

Máte nějaký svůj tip? Podělte se o něj. Zapomněla jsem na něco? Máte dotaz? Napište ho do komentářů nebo na ivabaltaretu@gmail.com. :)

Krásné dny, Iva