Ne, nebudu vám tady lhát, ani nutit, abyste do Rumunska jeli. Popravdě, já jsem sem jela bez jakýchkoli očekávání. Od těšení se někam jsem upustila od doby, kdy jsme jezdili na školy v přírodě... pokaždé jsem byla zklamaná.
Ještě včera jsem měla pocit, že do soboty onemocním, nebo se zhroutím. Poslední týden jsem byla dost na dně... Dostávám vesměs skvělé reakce, píšete a podporujete, až mě to dojímá. Ale samozřejmě bylo i pár negativních zpráv a reakcí. Teď už jsem zas v plné síle a připravená na sobotu.
Měla jsem před lety jednu hodně oblíbenou vlněnou čepici. Nosila jsem ji asi měsíc, když jsem ji spolu s dalším tmavým oblečením hodila do pračky a vyprala na 60°. Asi tušíte, co se stalo - z pračky jsem vytáhla ztuhlý kousek velikosti dlaně. A téhle vlastnosti dneska využijeme.
Těšila jsem se jak malá. Ráno mi to jen pokazily České dráhy, už tak jsem měla přijet o 20 minut později. Zpoždění vlaku se protáhlo, přípoj v Kolíně nečekal a tak jsem dorazila o hodinu později. Ale stálo to za to!
