Malý průvodce Rumunskem: Kam jet a co radši vynechat

Už je to přesně rok, co jsme vyrazili na naší třítýdenní dovolenou do Rumunska. Jeli jsme autem, hezky pomalu a cestou si udělali dvoudenní zastávku v Maďarsku.

Jaké je Rumunsko? 

Vůbec si nemyslím, že je to nějaká velká divočina oproti Česku, něco je tu samozřejmě na horší úrovni, ale to je stejné jako když vyjedete z Prahy na vesnici. Taky tu neočekáváte avokádový toast nebo presso tonic. Na druhou stranu musím říct, že se v rumunské vesnici často kvalitněji najíte.

V Rumunsku odchází mladí hodně pracovat do zahraničí, takže tu zůstávají osamělé domy, často nově postavené. Luciánův tatínek z Rumunska pochází, měli jsme tedy možnost zázemí v Brašově v jednom bytě, kam Lucián jezdíval na prázdniny. Pár slov už jsem napsala v loňském článku během naší cesty.

Bohužel se nám do cesty postavila viróza, Mariánka bolelo několik dní bříško. V té době jsme měli navštívit rodinné známé, takže z typické rumunské večeře sešlo. Snad letos, uvidíme. :)

Nádherná, ale sluncem rozpálená Constanta

Co se mi na Rumunsku líbilo:

• Příroda - pobřeží je vyprahlé, ale zbytek zelený a plný života.
• Trhy naložené čerstvým ovocem a zeleninou – i takových lahůdek jako lesních malin, borůvek a jahod.
• Opravdu čisté moře - v jedné části pod Constantou (Costinești), Mamáju naopak vynechte - hnijící mušle podle mě byly původcem Mariánkových bolestí.
• Jídlo plné zeleniny, čerstvé sýry, šunky. Ale i výborná zmrzlina třeba v Brašově. 

Určitě si udělejte výlet na Poianu Brašov - v zimě se mění na lyžařské středisko

Brašov, hory a historie

Brašov bylo naše výchozí místo na začátku i na konci pobytu. Je to město v podhůří Karpat, takže tu nečekejte tak slunečné počasí. To se tu mění ze dne na den a nám dost pršelo.

Samotné město má krásné historické centrum, kde nevynechte:

• nejužší uličku v Evropě Strada Sforii,
• kupte si místní trdelník, měří asi 50 cm a není syrový jako ty pražské,
• v kavárně Croitoria de Cafea se budete cítit skvěle,
• cukrárnu na Strada Republici 54 - Royal gelato, kde mají fakt skvělou zmrzlinu,
• galerii s rumunským uměním.

Nejužší ulička v Evropě? V centru Brašova si všímejte i místních – pravidelně se scházejí v parku pod altánem a hrají šachy. 

Výlety si pak udělejte po okolních hradech a zámcích:

• Bran – sídlo samotného Draculy, tajemný, kamenný hrad vyhledávaný masou turistů, 
• Rašnov – na cestě mezi Brašovem a Branem na vysoké hoře uvidíte tenhle hrad, rozhodně stojí za zastávku. Nahoru lanovkou, dolů pěšky. Jak je v Rumunsku zvykem. 
• Sinaia – 

Nebo vyjeďte na vrchol Poiana Brašov.

Zleva: hrady Bran a Rasnov, vpravo Sinaia

Moře

Nádherně průzračné azurové moře jsem tu nečekala. Myslela jsem, že bude stejné jako v Itálii nebo Bulharsku. Byli jsme v oblasti Costinești, kde byl břeh svažitější a tím pádem i čistší. Stejně na tom byla i místní pláž, kde jsme chodili do bufetu na místní jídla.

Costinești prý bývalo místo, kam jezdili na prázdniny hlavně mladí lidé, doteď je tu celkem rušný noční život. Rodiny s dětmi možná odrazuje prudší vstup do moře, pro mě to je naopak výhoda.

Když jsme sem přijeli, rovnou jsme se s Mariánkem vydali k moři, kde mě praštil do očí vrak lodi. V první chvíli jsem si říkala, v jakém komoušově jsme se ocitli, protože na některých částech pobřeží jsou obří betonové vlnolamy a také bunkry vykukují z mořské hladiny. Nakonec jsem si ale místo hodně oblíbila, loď mě přímo fascinovala, že bych si možná i zaplatila okružní jízdu k ní. Je tu od roku 1968, prakticky hnije na místě, údajně to byl pojišťovací podvod.

Tip: na večeři si zajděte procházkou na sever do rybí restaurace Pofta Pescarului. Na jídlo budete dlouho vzpomínat.  

Na pár dní jsme si pronajali byt v Mamáji. Hrozná zkušenost. Byt byl krásný, perfektně vybavený, jenže jak jsem psala, postihla nás tu nemoc. Mariánek měl obrovské křeče, málem jsme jeli na pohotovost, což se naštěstí nestalo. Pláž tu byla posetá mušlemi, které už ale pár týdnů tlely a naši kluci si je vesele sbírali.

Ale i kdyby téhle zkušenosti nebylo, Mamája je obrovské letovisko, jeden hotel a apartmánový dům za druhým. Betonové peklo. Slunečníková pláž, která v sezóně praská ve švech. Zaplavat si jdete asi kilometr, na konci června nás voda už vůbec neosvěžila. Nemám ráda tyhle pláže.

Pláž v Mamáje těsně před sezónou, bohužel ji zapomněli uklidit a byla plná otravného hmyzu, co přišel ožírat tlející škeble. 

Constanța

Nádherné přímořské město s krásným jménem – plné starobylých vil, je tu cítit vliv starověku –Constantia byla založená ve starověku pod nadvládou Říma. Až vás průvodce zláká k procházce k majáku, nelekněte se, že je jen 8 metrů vysoký. Nádherná zchátralá budova na pobřeží je bývalé kasino postavené na začátku 20. století a další dominantou je mešita uprostřed historického centra.

Delta Dunaje

Sedíte na břehu ve stínu stromů,  kolem tiše posedávají rybáři. Před sebou máte obří veletok, za zády prohání vesnická mládež zapřežěného koně. Idyla.

Opravdu krásné místo, masa vody se tu valí kupředu lemovaná bujnou zelení. Vyjeďte na loď – na nabídky narazíte na každém rohu. Nebo si jako my jen udělejte piknik na břehu.

Jídlo a trhy

Velké trhy jsme si prošli v Brašově kousek od Calea Bucuresti, ale najdete je v každém městečku. My jsme si na nich nakoupili pečivo na snídani, spoustu ovoce a zeleniny i tradiční ovčí sýry.

Co ochutnat:

• Perešvárová polévka - zeleninový vývar s masovými kuličkami, dochucovaná citronem a mletými pálivými paprikami. 
• Mititei - malé karbanátky provoněné saturejkou a anýzem připomínají čevabčiči. Připravují se na grilu - v restauraci v Constantě to tak bylo. 
• Sarmale - mleté maso plněné buď do zelných nebo vinných listů. Doma můžete zkusit, ale doporučuju spíš koupit vinné listy, protože české zelí na to použít moc nejde, má příliš tuhé listy a Rumuni používají jinou odrůdu. Výborné jsou s kysanou smetanou a chlebem. 
• Mamaliga - rumunská varianta na polentu. Kukuřičnou kaši tu podávají s ovčím sýrem a kysanou smetanou. 

Polévka jedině s pálivou paprikou a citronem (jako doma), obligátní kukuřice na pláži a mititei v restauraci se super výhledem v Constantě. 

Zastávka v Maďarsku

Při cestě do Rumunska jsme se na pár dní zastavili v Szegedu. Chtěli jsme se ubytovat u řeky Tisy v kempu, ale nakonec jsme si to rozmysleli, protože jim nefungoval bazén.

Město je fajn, zajděte na hamburger na náměstí nebo večer k řece.

Praktické info - pokud se chystáte, čtěte, budou se hodit:

• Cestovat po Rumunsku není žádný med, když nejedete po dálnici. A dálnic tu moc není. Pár kilometrů tak můžete jet i několik desítek minut. Navíc si přidejte klikaté zatáčky a dětem je zákonitě špatně. Proto plánujte spíš kratší přejezdy nebo se vybavte Kinedrylem.

• Peníze si vezte cash, vybírat z bankomatu nebo platit kartou není vůbec výhodné. Banka si přeměňuje kurz Lei nejprve na Eura a pak na české. Rozdíl je pak i dvou/tříkorunový. Docela jsem koukala, kolik si banka strhla - vždy vybírejte raději dynamic currency conversion než přepočet částky vaší bankou, pokud vám bankomat nabídne tyto dvě možnosti. 

• Často zmiňovaní psi - ano, jsou tu všude. Jsou neškodní. A hladoví.

• Když si budete pronajímat apartmán/pokoj, ujistěte se, že má kuchyň. V některých letoviscích to není standard. Když už se to stane, nevadí, ceny jsou tu nízké a i snídani si dáte někde v restauraci.

• Komáři. Chytli jsme je už v Maďarsku a pak jsme si už posedle dávali pozor, protože Kristoušek je alergický. V mém případě pak platí, že raději volím nějaký elektrický odpuzovač, než abychom riskovali nějaké zdravotní ohrožení. 

• Na Slovensku, v Maďarsku i v Rumunsku se platí dálnice: SK i H jsem koupila předem doma on-line. Rumunsko jsme pořídili na první benzínce. Krom benzínu a poplatků za dálnici počítejte ještě s mýtným nebo trajektem přes Dunaj. Záleží kudy pojedete. Na dálnici od Bukurešti je několik mostů (cena 13E a zaplatit se dá až po přejetí mýtné brány na jakékoli benzinové pumpě do 24 hodin), zpátky jsme byli na trajektu v Brăile (cena byla kolem 20 Lei). 

Kam se letos chystáte vy? Co doporučíte?

Nejen s dětmi by se vám mohlo líbit taky Maďarsko, kde jsme byli u Balatonu a v termálech. 

Typický vesnický domek je jednopodlažní, má barevné okenice a kovovou branku, porostlý je vínem nebo vistárií.